Zvonice a pranýř
- Dřevěná zvonička je dominantou původní dřevěné architektury v centru obce Žampach.
- Dřevěná zvonička je z roku 1929. Kdy byla postavena stará zvonička s jedním menším zvonkem není známo. Byla skácena větrem asi v roce 1882. Potom v letech 1884 – 1886 byla znovu postavena.
- Světil ji páter Bartoš z Písečné v roce 1887. V roce 1894 až 1895 na náklad hraběnky Anny z Lützowa přemístěna byla zvonička ke statuli u silnice. Tato zvonička byla v roce 1920 nákladem velkostatku opravena, novými prkny a šindelem pobita.
- Práci provedl a navečer 5. července dokončil Josef Knap ze Žampachu číslo p. 54. Na to po půlnoci asi o druhé hodině ranní dne 6.7.1920 vyhořela. Podpálena byla neznámým pachatelem – ničemou, který vypátrán nebyl. Při požáru se menší zvonek roztavil (větší zvonek byl v roce 1917 zrekvírován, obec dostala za něj 40 K).
- Znovu postavena byla teprve v roce 1929. Zřídili ji podle starého vzoru občané žampaští
spolu s velkostatkem. Jest to tedy třetí zvonička na druhém místě.“ - Zvonice je chráněna jako kulturní památka České republiky.
- Vrchnostenský pranýř pochází z roku 1693 a je tak nejstarší dochovanou kamenickou prací, se kterou se zde můžeme setkat. Žampašský pranýř je jedním z mála dochovaných svědků doby, kdy byly přestupky lehčího rázu trestány pranýřováním.
- "Místní památností je na Žampachu pranýř s letopočtem 1693 a s původním kruhem, u něhož byli viníci přivazováni. Je-li pranýř vrchnostenský neb obecní, to se neví neb bližších zápisů o něm není. Tento pranýř stojí dnes již na třetím místě. Původně stál na obecní cestě do Hejnic. Poprvé byl přemístěn velkostatkem v roce 1904. V roce 1920 přemístil jej velkostatek podruhé."
